img-ads
Všeobecná bezpečnost Zbraně Zprávy z médií

Protiponorkové schopnosti amerického a britského námořnictva

single-image
img-ads

Americké a britské námořnictvo obnovují své protiponorkové schopnosti z dob studené války. Rusové zase mají vybavení pro elektronický boj. Jako první ho dostanou balistické ponorky s atomovými střelami.

Nová speciální ruská bóje Burak-M má rušit sonarové bóje protiponorkových letadel, jako je P-3 Orion nebo P-8 Poseidon. Sonarová bóje je asi metr dlouhý úzký plovák, obvykle na jedno použití. Námořní hlídková letadla je shazují do vody v místech, kde tuší cizí ponorku. Po dopadení plováku do moře,  se z něj spustí do předem naprogramované hloubky citlivý hydrofon a závaží, jež udržuje soustavu ve vertikální poloze. Vršek bóje je nad vodou a komunikuje s letadlem rádiem. Sonarových bójí jsou různé druhy a dělí se především na aktivní a pasivní.

Pasivní bóje jen naslouchají, aktivní samy vysílají sonarové impulzy. Při hledání cizí ponorky shazují hlídkové letouny do vody velké množství těchto plováků. Vytváří tak senzorové pole, v němž se aktivní a pasivní bóje navzájem střídají. Se sonarovými bójemi mohou spolupracovat i hladinová plavidla nebo protiponorkové vrtulníky.

Slabé místo sonarových bójí je rádiové spojení. Bóje Burak-M ho má rušit a bránit přenosu informací mezi sonarovou bójí a letadlem nebo jinou platformou. O novém systému informoval jako první 12. března ruský deník Izvestija. Z článku není jasné, jakým způsobem budou ruské ponorky bóje s rušičkami vypouštět do vody. Nabízí se zásobníky pro klamné akustické cíle, které matou nepřátelská torpéda.

Delta IV a Borei

Písmeno M na konci typového označení znamená v ruském zbrojním průmyslu většinou „modernizovaný.“ Proto je dost možné, že ruská admiralita už bóje Burak testuje delší dobu. Podle deníku Izvestija je jako první dostanou podmořská plavidla tříd Delta IV a Borei. Jsou to balistické ponorky, vyzbrojené střelami s jadernými hlavicemi. Jejich nejdůležitější úkol je odradit nepřátele Ruska od překvapivého jaderného útoku. Proto musí za každou cenu zůstat ukryté. Rusko má oficiálně jedenáct aktivních balistických ponorek.

V ruském námořnictvu je však rozdíl mezi plavidly čekajícími na sešrotování a loděmi v aktivní službě mnohdy jen administrativní. Skutečný počet balistických ponorek schopných vyplout na náročnou několikaměsíční hlídku bude proto menší. Plavidel třídy Delta IV mají Rusové šest, modernější ponorky třídy Borei provozují tři. Kromě nich mají ještě jednu starší Deltu III a poslední zbývající ponorku třídy Typhoon.

U obou naposledy zmíněných lodí se dá v dohledné době očekávat vyřazení ze služby. Ponorky třídy Typhoon byly největší podmořská plavidla všech dob. Poslední aktivní se jmenuje Dmitrij Donskoj. Slouží už jen k testování nových typů raket. I čluny třídy Delta IV jsou věkovité. Časem je budou nahrazovat modernější Boreje. Další ruské ponorky, které by mohly dostat nové bójky s rušičkami, jsou diesel-elektrické čluny tříd Varšavjanka a Lada. Jde o vylepšení osvědčené sovětské třídy Kilo.

Sonar a MAD

Izvestija neuvádí, na jakou vzdálenost bóje Burak-M působí. Údajně poskytuje ponorce dostatek prostoru, aby se mohla v tichosti vytratit. Rovněž není jasné, jestli bóje funguje jen jako rušička, nebo zvládá i nějaké komplikovanější triky.

Historie sonarových bójí sahá až do období druhé světové války. Navzdory tomu jsou pořád klíčovým prostředkem při vyhledávání ponorek na moři. Nejdůležitější alternativa k sonarovým bójím jsou detektory magnetických anomálií (MAD).

MAD detektor využívá drobné odchylky v magnetickém poli Země, které způsobuje ocelový trup ponorky. Má ovšem svoje nevýhody. Aby fungoval, letadlo s ním musí letět nízko nad vodou. Senzor má i tak krátký dosah. Nefunguje také na ponorky s titanovým trupem. Těch už však kvůli vysoké ceně na světě moc není.

Americké námořnictvo v současnosti nahrazuje své letouny P-3 Orion s MAD novějším typem P-8 Poseidon.  Poseidon létá ve větší výšce nad hladinou než Orion a MAD nemá. Při jeho vývoji se s MAD původně počítalo. Námořnictvo ale na poslední chvíli od požadavku na jeho zabudování do letadel ustoupilo.

Hlavní důvod byla vysoká hmotnost detektorů, a tím pádem vyšší spotřeba paliva a kratší výdrž letounu ve vzduchu. Později však admirálové změnili názor a dohodli se s firmou BAE Systems na vývoji dronu s MAD, který bude startovat z paluby Poseidonu. Zatím však asi není hotový. Indická verze Poseidonu magnetickým detektorem disponuje. Kdyby se dron neosvědčil, asi bude možné MAD dodatečně namontovat na letadla dalších zákazníků.

img-ads

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT