
Podle nedávného výzkumu provedeného Seznam Zpráv na středních školách napříč Českou republikou se zdá, že dvě třetiny středoškoláků nesdílí příznivý názor na jakoukoliv formu vojenské služby v zemi. Tento výzkum rovněž ukázal, že tři pětiny studentů by se nezapojily ani do obrany vlasti, což naznačuje značnou neochotu mladé generace vstoupit do vojenských povinností.
Nespokojenost se vojenskou službou vyjádřilo téměř 65 procent středoškoláků. I v případě, že by taková povinnost skutečně nastala, stále by více než třetina studentů projevovala odpor. Podrobněji, čtvrtina by považovala za přijatelnou délku měsíční služby, zatímco stejný podíl by akceptoval půlroční období.
Zajímavým faktem je, že odpor vůči účasti na obraně státu je srovnatelně velký s odmítnutím vojenské služby. Tři pětiny dotázaných studentů by se odmítly zapojit do obrany státu, což svědčí o celkovém nezájmu o vojenské angažmá mezi středoškoláky.
V rámci dotazníkového šetření, na kterém se podíleli studenti z různých škol, včetně brněnského Gymnázia na Slovanském náměstí, Střední školy technické a ekonomické v Olomoucké ulici, Gymnázia Jana Palacha v Praze, Střední pedagogické školy a Střední odborné školy služeb v Mladé Boleslavi a Gymnázia, Střední odborné školy a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově, 71 procent respondentů uvedlo, že jim bylo již 18 let, zatímco zbytek studentů nebyl plnoletý.
Analytik pražského Centra transatlantických vztahů, Daniel Koštoval, zdůrazňuje, že branná povinnost v České republice platí jak pro muže, tak pro ženy ve věku od 18 do 60 let. Koštoval navrhuje, aby stát lépe komunikoval s mladou generací již v průběhu školního vzdělávání. Podle něj by bylo vhodné, aby lidé již od základní školy získávali informace o branné povinnosti, zákoních v Česku a možnostech služby. Tím by se podle něj vytvořilo lepší porozumění a informovanost.
Výsledky ukázaly, že odpor vůči vojenské službě a účasti na obraně státu zůstává poměrně konzistentní napříč různými regiony a typy škol. Diskuze o případném vojenském výcviku a povinné službě byla podnícena otázkami ohledně budoucnosti armády v Česku.
Vzhledem k tomu, že armáda není schopna generovat dostatečný počet záloh, zejména od zrušení základní vojenské služby, náčelník generálního štábu Karel Řehka naznačuje, že Česká republika by měla zvážit alternativní formy služby, ať už povinné či dobrovolné. Řehka zdůraznil, že tato otázka je nyní intenzivně diskutována v armádě a hledají se inspirace v modelech ze světa.
Ve věci vojenské služby a záloh se také otevřela otázka vzdělávání mladých lidí o možných povinnostech. Ministryně obrany Jana Černochová v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že vláda neuvažuje o povinných odvodech a že názory náčelníka generálního štábu by měly být vnímány v kontextu bez přehánění situace.
Rozhovor s náměstkem ministra obrany Daniel Koštoval však poukázal na to, že stát by měl upřednostňovat informovanost mladé generace o těchto otázkách, což by mohlo zmírnit případný odpor a vytvořit lepší pochopení pro potřeby armády. Diskuze o budoucnosti vojenské služby v České republice zřejmě ještě nějakou dobu bude pokračovat.
(Zdroj: Seznam Zprávy – seznamzpravy.cz)
Inteligentní domácnost a zabezpečení