img-ads
Magazín

EU v kleštích: Green Deal mezi realitou a rétorikou

img-ads

Po volbách je dobojováno, ale politický zápas o klimatickou politiku pokračuje. Dosluhující vláda Petra Fialy a vítězná opozice vedená Andrejem Babišem se přetahují o postoj Česka k novému systému emisních povolenek ETS2. Zatímco ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) označuje návrh Evropské komise za „absolutní vítězství“, opozice jej kritizuje jako alibistický a slibuje, že nový kabinet ETS2 nezavede – dokonce nevylučuje soudní spor s Komisí.

ETS2 však není jediným bodem sporu. Jde o širší rozkol v přístupu k evropské klimatické politice, zastřešené Green Dealem. Premiér Fiala volá po revizi, zatímco Babiš, který Green Deal v roce 2019 spolupodepsal, jej dnes označuje za „mrtvý“ a prosazuje jeho úplné zrušení.

Roste tlak na revizi

Podle novináře Šimona Felendy ze Seznam Zpráv roste mezi lídry EU poptávka po revizi Green Dealu. Na nedávném summitu v Bruselu se premiéři a prezidenti shodli na potřebě tzv. revizní klauzule, která by umožnila upravovat klimatické cíle podle aktuálního ekonomického a technologického vývoje. Cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 však zůstává nedotčen.
Evropská komise letos navrhla další milník: snížení emisí CO₂ o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990. Český premiér tento návrh jednoznačně odmítl. O jeho osudu rozhodnou ministři životního prostředí členských států 4. listopadu.

Kdo Green Deal kritizuje?

Green Deal, představený koncem roku 2019, se stal jedním z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších projektů EU. Kritika přichází zejména z průmyslově orientovaných zemí – v Itálii se protestovalo proti větrným a solárním elektrárnám, v Polsku proti uzavírání uhelných zdrojů. V Česku, kde hraje klíčovou roli automobilový průmysl, se vláda staví proti zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035.

Konkurenceschopnost versus klimatické cíle

Debata o Green Dealu se často točí kolem konkurenceschopnosti. Kritici upozorňují, že přísné klimatické cíle mohou oslabit schopnost Evropy obstát v globální konkurenci – zejména vůči státům, které na emise tolik nehledí. Transformace navíc přináší finanční a byrokratickou zátěž, zatímco Evropa stále postrádá infrastrukturu pro domácí výrobu zelených technologií. Paradoxně tak může být závislá na dovozu z Číny.

Cesta vpřed: investice a pragmatismus

Podle zprávy Maria Draghiho je klíčem k úspěchu větší investiční aktivita. Peněz je v evropských fondech dostatek, problémem je spíše pomalý přenos vizí do praxe. Felenda upozorňuje, že trend je jasný: Unie se vydala cestou zelené transformace a počet firem i startupů v tomto sektoru roste. Otázkou zůstává, zda se Česko bude stavět proti, nebo se pokusí získat co největší podíl na této změně.

zdroj: seznamzpravy.cz

img-ads

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT