
Miroslav Hlaváč, dosavadní první zástupce náčelníka Generálního štábu, byl jednomyslně podpořen sněmovním výborem pro obranu jako nástupce Karla Řehky. Jeho nominaci prosadila vláda Andreje Babiše, a to i přes nesouhlas ministra obrany Jaromíra Zůny (SPD), který jako jediný hlasoval proti. Prezident Petr Pavel s výběrem souhlasí. Předání funkce se očekává na konci června.
Hlaváč má dlouholetou velitelskou praxi, působil v zahraničních misích (bývalá Jugoslávie, Afghánistán) a v letech 2010–2016 vedl 4. brigádu rychlého nasazení. Od roku 2023 zastává pozici prvního zástupce náčelníka GŠ.
Hlavní priority Miroslava Hlaváče
1) Budování akceschopné armády
- důraz na schopnost zajistit obranu ČR
- plnění závazků vůči NATO a EU
2) Dokončení výstavby těžké brigády
- klíčový úkol v rámci aliančních požadavků
- zahájení transformace brigády na moderní těžkou jednotku
3) Vytvoření evropského bojového uskupení pod vedením ČR
- jednotka pro krizové situace
- spolupráce se státy V4
- předpokládaná připravenost: rok 2028
4) Posílení protivzdušné a protidronové obrany
- zavedení systému SPYDER
- modernizace PVO v kontextu NATO a EU
- reakce na nové hrozby (drony, raketové systémy)
5) Rozvoj kybernetických schopností
- posílení kybernetických operací jako součást moderního bojiště
Politický kontext
- Premiér Babiš prosadil Hlaváče navzdory tomu, že nebyl na seznamu kandidátů ministra Zůny.
- Zůna původně navrhoval jiné kandidáty (Vlček, Čepelka, Svoboda, Míka).
- Jde o další situaci, kdy premiér zasáhl do rozhodování resortu obrany.
- Podle některých interpretací může Hlaváč Babišovi vyhovovat díky své loajalitě a nevyhledávání konfliktů.
- Informace je třeba ověřit z důvěryhodných zdrojů.
Drama na polsko-běloruských hranicích nekončí