NATO státy na východním křídle reagují na rostoucí bezpečnostní rizika. Estonsko zahájilo výstavbu prvních pěti bunkrů v rámci projektu Baltské obranné linie, který má do roku 2027 zahrnovat až 600 bunkrů a 40 kilometrů protitankových příkopů na hranici s Ruskem. Cílem je posílit odstrašení a připravit se na případný konflikt.
Pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litva – dlouhodobě upozorňují na ruskou hrozbu a patří k nejaktivnějším členům NATO v oblasti obrany. Všechny tři země mají povinnou vojenskou službu a jejich obranné rozpočty se pohybují kolem 5 % HDP, tedy výrazně nad aliančním průměrem.
Výstavba pasivní obrany vychází z poznatků z války na Ukrajině, kde fyzické bariéry významně zpomalily postup útočníka. Podle analytika Tonyho Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost je kombinace pasivních prvků a přesných zbraní dlouhého dosahu klíčová pro efektivní odstrašení Ruska.
Estonsko plánuje do obrany investovat přes 5 % HDP, přičemž významnou část rozpočtu tvoří nákup munice – další lekce z ukrajinského bojiště, kde se ukázalo, že zásoby se vyčerpávají mnohem rychleji, než se očekávalo.
Bunkry jsou modulární, stavěné z panelů a jejich cena se nyní pohybuje kolem 50 tisíc eur za kus. Estonská média předpokládají, že při hromadných objednávkách může cena klesnout. Celkový rozpočet projektu činí 60 milionů eur, což je méně než plánované výdaje Litvy a Lotyšska díky příznivým geografickým podmínkám v Estonsku.
Jednou z hlavních výzev projektu bylo vyjednávání s vlastníky pozemků, protože velká část plánovaných opevnění se nachází na soukromé půdě, kterou armáda v době míru nemůže automaticky využít.
zdroj: zpravy.aktulne.cz
Inteligentní domácnost a zabezpečení