Za poslední tři roky vzniklo v estonském pohraničí rozsáhlé opevnění. Pozornost se nově zaměřuje i na hybridní útoky, které Rusko podniká vůči státům na východní hranici NATO. Reportáž ze série Seznam Zpráv „Východní stráž“ přináší pohled na proměnu estonské krajiny i nálady obyvatel.
Pohraničí pod dohledem
Vasknarva – vesnice s monumentálním kostelem, historickou zříceninou a několika domy – leží jen pár kroků od ruské hranice. Od začátku invaze na Ukrajinu je však přechod prakticky nemožný. Dříve se estonské pohraničí vnímalo jako brána do Evropy, dnes se mění v obrannou linii.
Ostražitost je patrná na každém kroku. Místní hlídkovací stanice je v pohotovosti, vesnice je kvůli bezpečnostním cedulím neprůjezdná. Přesto se tu žije dál – lidé sekají trávu, jezdí na kole, vídají se se sousedy. Na nástěnkách visí výzvy k hlášení podezřelých objektů, zejména dronů.
Hybridní hrozby a narušení vzdušného prostoru
Estonsko čelí narušení vzdušného prostoru ruskými stíhačkami, podobné incidenty hlásí i Litva. V posledních měsících se objevují drony, které mají ruský původ. Tyto hybridní útoky se stupňují a NATO zatím nenašlo účinnou odpověď, která by Moskvu odradila.
„Všichni sledují zprávy a cítí se znepokojení. Nemyslím si, že válka začne zítra, ale je to blízko a opakuje se to,“ říká šestadvacetiletá Olga z Narvy, která pomáhá Ukrajině. Narva, město na hranici s Ruskem, je podle expertů potenciálním cílem v případě útoku na NATO. Estonsko zde po invazi zřídilo novou vojenskou základnu – i kvůli tomu, že Vladimir Putin označil Narvu za ruské město.
Rozdílné pohledy na bezpečnost
Olga se přesto cítí relativně bezpečně: „Vláda dělá hodně pro naši obranu, mluví se o tom otevřeně.“ Jiný názor má postarší Aleksander: „Je tu klid, ale utrácí se obrovské peníze na válku. Lepší by bylo investovat do zdravotnictví.“
Estonsko posiluje schopnosti v boji s hybridními hrozbami a spolupracuje s dalšími pobaltskými státy i NATO. Podle Kristi Raikové z Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost Rusko technologicky nezaostává – masově vyrábí drony a používá je jako nástroj nátlaku. Estonsko proto investuje do systémů pro jejich včasné odhalení a zneškodnění.
Obrana bez jasných pravidel
Hybridní útoky se často pohybují pod hranicí mezinárodněprávní definice války, čímž obcházejí aktivaci článku 5 NATO. Ruská strategie rozmazává hranice mezi státními a nestátními akcemi, což komplikuje reakci i odpovědnost.
Estonsko je lídrem v pomoci Ukrajině a jeho političtí představitelé, jako Kaja Kallasová, patří k nejvýraznějším kritikům Ruska. Pobaltské státy se dohodly na vybudování obranných zařízení na východních hranicích – příkopy, dračí zuby, betonové bunkry. Vše se koordinuje s regionálními plány NATO.
„Je to válka. Chápu, že se tu pohybují vojáci a že se některá místa uzavírají. Je správné, že se to děje,“ říká Olga.
Kybernetická obrana a dezinformace
Estonsko plánuje zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. Tento trend je patrný ve všech pobaltských zemích, zejména po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa, které vyvolaly otázky ohledně spolehlivosti aliančních záruk.
Kromě fyzických hrozeb čelí Estonsko i informačním útokům. Země je evropským lídrem v kybernetické obraně a boji proti dezinformacím. Ruská propaganda má stále vliv na starší ruskojazyčné obyvatele. „Klíčové je budovat důvěru v estonský stát. Mladší generace je už mnohem odolnější,“ říká Raiková.
Ruská menšina tvoří asi pětinu obyvatel. Po začátku války vláda zpřísnila pravidla – například zakázala hlasování ve volbách lidem bez občanství EU. Tento krok vyvolal podporu i kritiku – jako gesto solidarity s Ukrajinou, ale i jako potenciální riziko pro destabilizaci ze strany Moskvy.
zdroj: seznamzpravy.cz
Možnosti zabezpečení objektů a nemovitostí #4 – Bezpečnostní audit