Během posledních desetiletí se se francouzské ozbrojené síly soustředily na jiné priority, než jsou válečné konflikty vysoké intenzity. To se teď má změnit. Francouzská armáda modernizuje výzbroj a zavádí nové systémy, plní závazky vůči NATO, ale také varuje před přílišnou závislostí na technologiích.
V této souvislosti přinesl před časem britský týdeník The Economist informaci o tom, že všechny tři složky francouzských ozbrojených sil, tedy pozemní armáda, letectvo i námořnictvo, plánují na rok 2023 velké a komplexní divizní cvičení Orion v oblasti Champagne-Ardenne. Cvičení bude trvat několik dní a zahrne celou škálu francouzských vojenských kapacit v rozsahu, které ozbrojené složky netestovaly dlouhé roky. O rozsahu svědčí i plán zapojit do něj na 10 tisíc vojáků s tím, že se mohou připojit i belgické, britské a americké jednotky.
V současné době francouzská armáda prochází několika modernizačními procesy, někteří analytici dokonce toto období nazývají generační transformací. Nejde ale jen o modernizaci výzbroje. Už na začátku tohoto roku generální štáb francouzské armády podle týdeníku The Economist založil řadu pracovních skupin, které mají za úkol zkoumat, jak je Francie připravena na konflikt vysoké intenzity.
Zkoumání bude zahrnovat nejen vojenskou připravenost armády, ale také například sociologický průzkum připravenosti francouzské společnosti na velký konflikt či její ochotu přijmout riziko válečných obětí ve velkém rozsahu, který Francie nezažila od druhé světové války. Ve francouzských vojenských kruzích se podle The Economict pro možnost velkého konfliktu začala používat terminologie HEM – hypothèse d’engagement majeur (hypotéza o velkém střetnutí), přičemž ale konkrétní protivník není exaktně pojmenován.
Změna myšlení francouzských vojenských špiček zrcadlí proměnu nasazení francouzských ozbrojených sil, ale i dalších armád NATO, za posledních 30 let – od tzv. mírových misí, přes protiteroristické a protipovstalecké operace až po současné přípravy na větší konflikty s vyspělými protivníky. Například ve své strategické vizi pro rok 2030 zveřejněné v loňském roce šéf francouzské armády generál Thierry Burkhard vyzval k přípravě na intenzivní konflikt mezi státy.
Nedávno se generál Burkhard pro The Economist navíc vyjádřil v tom smyslu, že je třeba se bezpodmínečné připravit na „nebezpečnější svět“. Burkhard také tvrdí, do budoucích operací bude muset francouzská armáda nasazovat celé brigády a divize, tedy násobně více vojáků než doposud. To sebou nese nutnost reforem – od náročnějších požadavků na nábor vojenských nováčků, přes moderní výzbroj a vybavení, až po třeba jednodušší strukturu ozbrojených sil, aby byly flexibilnější a rychleji nasaditelné.
Jádrem modernizace francouzské pozemní armády je program Scorpion, který zahrnuje zásadní obměnu výzbroje u mechanizovaných obrněných jednotek, dále modernizaci tanků Leclerc a vytvoření digitální komunikační a datové sítě pro obrněné jednotky. Předpokládá se, že první plně vybavená brigáda programu Scorpion by měla být připravena do roku 2023. Přes modernizační projekty jsou ale špičky francouzské armády tradičně skeptičtější k technologickým novinkám. Již zmiňovaný generál Burkhard se již dříve vyjádřil, že žádná technologie není nikdy stoprocentně efektivní a že armáda má být schopna bojovat i případě, že technologie selže.
To ilustruje třeba projekt nákupu dalších desítek nových houfnic Caesar pro francouzskou armádu. Jde totiž o poměrně technologicky jednoduchou zbraň, která je však velmi efektivní a osvědčila se v bojových podmínkách. Nejnovější verze houfnice Caesar 8×8 může mít dokonce automatický systém nabíjení, ale francouzská armáda preferuje poloautomatický, aby se snížilo riziko poruch, které nutně vedou k vyřazení dělostřeleckého systému z boje.
Tato francouzská tendence je ještě patrnější, když dojde na srovnání se spojenci, třeba Američany či Brity. Británie například nově snižuje počty vojáků i obrněné techniky, francouzská armáda tak bude mít napříště o 60 procent více vojáků než britská a o 50 procent více tanků. Naopak ale zavádění ozbrojených bezpilotních dronů do výzbroje je ve Francii pomalejším procesem než u dalších významných členů NATO.
Nicméně Francie moderní technologie neodmítá a neignoruje posun soupeření velmocí v nových oblastech. Na podzim minulého roku se tak francouzské letectvo změnilo na vzdušné a kosmické síly, jako se to stalo již dříve třeba v Rusku (USA budují samostatné vesmírné síly vedle letectva, armády, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže). Francie také posiluje své kapacity pro informační a kybernetický boj.
Zdroj:https://www.armyweb.cz
Slovensko připravuje masivní nákup bojových vozidel