Rusko čelí nejhorší palivové krizi za poslední roky. Lidé jezdí pro benzin ve tři ráno

Rusko zažívá jednu z nejvážnějších palivových krizí tohoto tisíciletí. Podle propočtů agentury Reuters dokáže tamní ropná infrastruktura pokrýt jen zhruba dvě třetiny běžné spotřeby. Na čerpacích stanicích se tvoří dlouhé fronty, palivo zdražuje a situaci už řeší i nejvyšší politické vedení.

Proč ropná velmoc nemá benzín?

Hlavní příčinou jsou cílené útoky ukrajinské armády na ruské rafinerie a ropnou infrastrukturu. Výroba benzinu, dieselu i leteckého paliva podle analytika Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa klesla zhruba o 25 %.

Ukrajinské drony navíc pravidelně likvidují cisterny s palivy, zejména na Krymu a okupovaných územích. Firmy si proto stěžují, že nemají řidiče ochotné zásobovat benzinky, protože jde o vysoce rizikové trasy.

Fronty, zdražování a noční lov na benzín

Dopady krize už naplno pocítili běžní Rusové. Fronty se tvoří i v Moskevské oblasti, která byla dosud od války téměř odstíněná. Zdražují kurýrní služby i taxi – řidiči si do cen započítávají čas strávený ve frontách.

Soukup popisuje i zkušenost svého známého z Moskvy:

„Cisterny zásobují benzínky mezi druhou a čtvrtou ráno. Takže vstanu ve tři, objedu čtyři benzínky, na každé koupím dvacet litrů, a mám vystaráno.“

Problémy na jihu Ruska i u armády

Na jihu země, například v okolí Soči, je benzín skutečně nedostatkový. Podle Soukupa se může stát, že řidič ujede i 400 kilometrů, aniž by našel otevřenou čerpací stanici.

Krize se dotýká i armády – i když ne přímo na frontě. Armáda má sice absolutní prioritu, ale zásobování v zázemí je kvůli útokům komplikované. Vojáci tak často nemohou tankovat na civilních benzinkách, což zpomaluje jejich přesuny.

Rusko neví, jak se bránit dronům

Podle Soukupa může Ukrajina pomocí dronů škodit Rusku „relativně dlouho“. Soustředěné útoky desítek až stovek dronů nedokáže ruská protivzdušná obrana spolehlivě odrážet. Kreml navíc nemá možnost výrazně narušit ukrajinskou výrobu dronů, která je rozptýlená po celé zemi.

Politické reakce a dopady na společnost

Nespokojenost obyvatel a dlouhé fronty donutily Kreml k reakci. Vicepremiér Alexandr Novak představil plán, jak krizi řešit, a situaci komentoval i prezident Vladimir Putin:

„Nepřítel se snaží poškodit ekonomiku a vnést nervozitu do společnosti. Je to nesplnitelný úkol.“

Soukup však pochybuje, že palivová krize zásadně ovlivní zářijové parlamentní volby nebo mírová jednání.

Podle něj je Putin stále přesvědčen, že Rusko musí válku vyhrát a získat minimálně celý Donbas. Nedostatek benzínu je tak pro Kreml jen okrajový problém.

zdroj: seznamzpravy.cz